Premiéra bloku 527/SV 261:
meziokenní vložky
| Jsme dům, který byl "postižen" privatizací. Sto osmnáct rodin se mělo rozhodnout, jakým způsobem se vyrovnat s "danajským darem", kterým se jejich bydlení stalo a jehož prodejem si město vyřešilo svůj problém. Koupili jsme. Sice neradi, ale co se dalo dělat. Najednou jsme zjistili, že starat se o svůj majetek není tak jednoduché. |
ZAČÁTKY V DŽUNGLI
Začínali jsme v džungli předpisů, které zřejmě tvořili lidé bydlící ve vilách a rodinných domech, lidé, kteří nevědí o čem je bydlení v paneláku, bez sebemenších znalostí o správě domu a bez finančních prostředků (útěchou přitom nemůže být ani systém půjček, ani nejrůznější programy k obnově panelových domů, jejichž podmínky již v prvopočátku odrazují případné zájemce).
Začalo to podobně jako v jiných panelových domech. V roce 2000 oslavil náš panelák pětadvacáté narozeniny, ale na rozdíl od člověka to na něm bylo docela znát - střecha volala po opravě, stěny chtěly zateplit, bylo nutné udělat něco s děsivou šedí betonu, okny foukalo a panely teklo do bytů. Kromě toho se musí uklízet, provádět běžná údržba atd. atd. Všechno to ale stojí peníze. Dokonce hodně peněz!
JDEME DO PLASTOVÝCH OKEN
Čím začít? Na co vlastně máme peníze? Jak je uspořit? To byly otázky, které jsme si společně se zástupci SBD Krušnohor (dnes je naším pověřeným vlastníkem) kladli. Na rozdíl od jiných SV jsme měli štěstí a patřili k těm "bohatším", a tak se hned zpočátku mnoho věcí podařilo. Jsou zatepleny boky domu, opravena střecha, jsou hotovy rozvody a regulační systémy, máme (platíme) vlastní uklízečku i údržbáře a funguje mnoho "maličkostí" v minulosti tolik podceňovaných. Na počátku roku 2002 se v našem domě začalo mluvit o náhradě starých dřevěných oken v západní části domu, jejichž technický stav by se bez vložení finančních prostředků stal neudržitelným. Proto na členské schůzi padlo rozhodnutí: Jdeme do plastových oken. Takové řešení znamená zásadní snížení tepelných ztrát, výrazné zlepšení zvukové izolace a obecný komfort, který patří k modernímu bydlení začátku třetího tisíciletí. Byl tu ale jeden problém.
CO PŘEDCHÁZELO
Náš dům je konstruován tak, že prostor mezi okny (a to i mezi sousedními byty) je vyplněn tzv. meziokenními dílci (vložkami), jejichž "papírová" konstrukce nesplňuje vůbec nic - tepelným odporem a protipožární bezpečností počínaje a estetikou konče. Výměna oken tedy znamenala i výměnu těchto dílců - a to byly zase peníze! Do výběrového řízení na dodavatelskou firmu tedy vstupovala dvě nedůležitější hlediska - finance a vyhovující technické řešení. Pominout jsme samozřejmě nemohli ani kvalitu, ani záruky, ani délku prací a také jsme požadovali co nejmenší zatížení samotných obyvatel bytu prováděnými pracemi - tedy minimalizaci vstupu cizích pracovníků do bytů. Je nutné říci, že jsme nakonec na doporučení technického úseku SBD Krušnohor od výměny oken v roce 2002 ustoupili. Problémů se nahromadilo tolik, že bychom podstupovali příliš velká rizika. Zásadním důvodem však byl fakt, že žádná z firem tehdy nenabídla meziokenní dílce, které by vyhovovaly všem předepsaným požadavkům, včetně tzv. certifikace příslušného výrobku. Konečné řešení se zpočátku neobešlo bez "boje" mezi zástupci samosprávy a techniky SBD, ale dnes musíme objektivně uznat, že jsme poznali, že technici měli pravdu.
JAK JSME NA TO ŠLI
V mnohém poučeni jsme celý proces výběrového řízení v letošním roce zopakovali a v srpnu tohoto roku jsme stáli před novým problémem. Všechny naše požadavky splňovaly pouze dvě firmy - a ty patřily k nejdražším. Naše finanční prostředky, byť za poslední rok zase o něco narostly, nedovolovaly ani vyměnit původně zamýšlený počet oken. Ten byl nakonec redukován a práce rozděleny na dvě etapy - 130 oken letos, 30 oken v příštím roce. Vše znovu odložit - to jsme považovali za nesolidní vůči těm, jejichž okna patřila k nejhorším. Navíc odklad vždy znamená další nárůst cen. Bylo tedy rozhodnuto. Po zvážení všech "pro a proti" byla vybrána firma Helios-okna, s.r.o., Turnov. Ta nás svým přístupem, referencemi a podmínkami přesvědčila o tom, že snad může být nejlepší. Ono totiž je každé lidské rozhodnutí provázeno pochybnostmi a nebylo tomu jinak ani v tomto případě. Šlo svým způsobem o premiéru. Představa, že ze šedesáti bytů budou chodit stížnosti (jak už to v českých poměrech bývá), byla velmi nepříjemná a svazující. Po všech administrativních úkonech bylo výběrové řízení uzavřeno a počátkem září tohoto roku pracovníci vybrané firmy nastoupili.
BYLO TO NA JEDNIČKU
Již po několika dnech její pracovníci rozptýlili všechny naše pochybnosti. Vše probíhalo tak, jak bylo dohodnuto. Práce z lávek, maximálně deset hodin v bytě, úklid, seriózní a slušné vystupování všech pracovníků, jejich pracovní nasazení, spolupráce se zástupci domu i technického úseku SBD Krušnohor, dodržení všech termínů atd. atd. Nejpřesvědčivějším důkazem o kvalitě práce je až neuvěřitelný fakt, že všichni oslovení obyvatelé bytů s novými okny dali pracovníkům firmy za jejich práci jedničku. Během měsíce se nevyskytla ani jedna stížnost, neobjevil ani jeden vážnější problém. Takový stav nebývá v dnešní době úplně obvyklý. Jsme tedy hluboce přesvědčeni o tom, že jsme vybrali správně. Vše nasvědčuje tomu, že naše spolupráce bude pokračovat. Věříme také, že vložené finanční prostředky (mimochodem nemalé) se nám vyplatí a vrátí.
DVĚ PRAVDY
Co říci závěrem? Snad dvě životní pravdy: 1) dobrá věc se chválí sama, ale neškodí tomu občas pomoci, 2) nejsme tak bohatí, abychom kupovali levné věci.
Na úplný konec chceme poděkovat všem obyvatelům bloku 527 za jejich vstřícnost a trpělivost a pracovníkům Heliosu za odvedenou práci a podporu víry ve kvalitu českých firem.
Ing. Tomáš ZÁLEŠÁK
domovní výbor SV 261
|
Co byste měli vědět o meziokenních vložkách Součástí výměny oken u panelových domů s osazenými meziokenními vložkami musí být zároveň i výměna těchto meziokenních vložek. Ty musejí splňovat požadavky normy ČSN 730540-2 na dostatečný součinitel prostupu tepla, aby se vlivem vzniku tepelných mostů netvořily plísně. Meziokenní vložky musejí dále vyhovovat přísným požárním předpisům. Mezi jednotlivými byty a u bytů sousedících s chodbami musejí mít požární odolnost minimálně po dobu třiceti minut. Meziokenní vložky nelze řešit zazděním (např. ytongem), jak požadují některé samosprávy, které v tomto neodborném názoru utvrzují i některé firmy, jež nemají s tímto problémem zkušenosti. Jednak je zde statický problém (především s kotvením, ale i se zatížením konstrukce) a hlavně hrozí vznik trhlin, jež opět vedou k vytváření tepelných mostů (a plísní). Nevhodné je také zachování stávající dřevěné konstrukce a nahrazení výplně. Konstrukce je v naprosté většině případů prohnilá a hlavně nevyhovuje požární odolnosti. Simona RŮŽIČKOVÁ |