Pracovní předsednictvo ve chvíli hlasování o usnesení SD
Jak jste spokojen s průběhem letošního shromáždění delegátů?
Musím konstatovat, že jsem velmi spokojen. Shromáždění delegátů proběhlo v pracovním prostředí. Již druhým rokem je jednání nového pětapadesátičlenného nejvyššího orgánu družstva racionální a netrvá tak dlouho jako dříve, kdy tři stovky delegátů jednaly až do půlnoci. Je znát, že delegáti, kteří dostávají dostatek informací již v průběhu roku a v předstihu mají možnost si prostudovat výtahy z písemných materiálů, s nimi pracují a připravují si kvalifikované dotazy a připomínky. Na jejich základě se zapracovaly změny ve volebním řádu pro volby do představenstva a kontrolní komise a na návrh delegátů byla také upravena směrnice SBDK číslo 18/2003. Jsem opravdu spokojen, i když letošní shromáždění delegátů bylo o něco delší než to loňské, protože probíhaly volby náhradníků do představenstva a kontrolní komise.
Představenstvo řídí družstvo mezi shromážděními delegátů. Čím se zabývalo v uplynulém roce?
Představenstvo zasedá každých čtrnáct dnů. Jedná o běžných družstevních záležitostech, ale i o dlouhodobějších problémech. Řeší úspory tepla, údržbu, investice, ale také potíže s neprodejnými byty, členské záležitosti, opatření ke kontrolám kontrolní komise atd. Projednává také závěry jednotlivých komisí. Na začátku každého zasedání představenstva navíc ještě probíhají výběrová řízení, u kterých je přítomen vždy příslušný stavební technik a předseda samosprávy nebo společenství vlastníků. Mám-li se ohlédnout do minulého roku, pak musím konstatovat, že za sedm let, co pracuji ve funkci předsedy představenstva, si nemohu stěžovat na nezájem členů představenstva o dění v družstvu, jejich špatnou docházku, či na neplnění zadaných úkolů. Naopak si velmi cením jejich zájmu o dosažení dobrých výsledků a jejich pracovitosti. Za uplynulé období jsme se sešli pětadvacetkrát a účast byla třiaosmdesátiprocentní. To je velmi dobrá účast. Když si uvědomíme, že se jedná o dobrovolné funkcionáře, kteří mají ještě jiné povinnosti - pracovní či rodinné, je to účast přímo výborná.
Delegáti na shromáždění hodnotili uplynulý rok. Co z něj považujete za stěžejní či alespoň důležité?
Stěžejním bodem zájmu družstva je od roku 1998 Program úspor tepla. Ne vždy se daří naše plány realizovat, jak bychom chtěli. Máme mnoho odpůrců a tak naše úsilí nemá vždy odpovídající výsledek. Nicméně letos v lednu byl v družstvu založen úsek tepelného hospodářství. Ten má zatím jednoho zaměstnance starajícího se o domovní výměníkové stanice známé pod zkratkou DVS, které se nám dosud podařilo vybudovat. Předpokládáme, že se do budoucna tento úsek ještě rozšíří. Další stěžejní činností je samozřejmě starost o údržbu objektů, jež vlastníme a máme ve správě. Myslím si, že této oblasti je věnována dostatečná pozornost. Bohužel, často narážíme na omezené finanční prostředky, takže ne vždy je možné realizovat to, co si družstevníci a výbory samospráv a společenství vlastníků přejí uskutečnit. Hledáme možná řešení, ale zvláště pak u oprav většího charakteru se to nedaří. Hlavní tíha, bohužel, zůstává na bydlících. V družstevních samosprávách jsou již většinou zvyklí vytvářet fond údržby, ale po privatizaci bytů bylo těžké v některých společenstvích vlastníků vysvětlovat, že na údržbu je nutné si spořit. Dnes - po čtyřech letech - si ale i vlastníci uvědomují, že od nikoho nic nedostanou a příspěvek do fondu údržby si průběžně zvyšují.
Když už je řeč o společenstvích vlastníků, pak připomínám, že jste vloni zorganizovali i první shromáždění vlastníků bytových
jednotek…
Podle zákona číslo 72/94 Sb. v aktuálním znění bylo nutné svolat první shromáždění společenství vlastníků, které za přítomnosti notářky schválilo své stanovy, název a sídlo společenství, způsob hospodaření a plán činnosti. Vše bylo zapsáno v rejstříku společenství vlastníků u krajského soudu, čímž byl i formálně naplněn vznik společenství vlastníků jako samostatných právnických subjektů. Podle zákona museli také vlastníci zvolit statutární orgán. Ze 165 SV si 160 vybralo SBD Krušnohor jako svého pověřeného správce. Vyjádřili tak skutečnost, že jsou se správou spokojeni, že je dostatečně odborná a kvalifikovaná a že jim vyhovuje servis, který jim poskytuje zkušený aparát družstva.
Po období členských schůzí a shromáždění vlastníků mne však moc mrzí jedna věc. Přestože na poradách předsedů vysvětlujeme, co všechno je potřeba po
členské schůzi nebo shromáždění vlastníků odevzdat na správu družstva, aby bylo učiněno zadost zákonu a dokonce to předsedům i písemně připravíme, pak se často nedočkáme výsledků naší snahy. Stejně si řada předsedů materiály zpracuje podle sebe. Neuvědomují si však, že právně odpovědným je představenstvo družstva, jež na sobě nemůže nechat podobné nedostatky. Proto dodatečně oslovujeme předsedy a oni musí chybějící a špatně vyhotovené materiály opravit a doplnit. Je to však práce navíc - jak pro nás, tak pro ně. Přitom by z jejich strany stačilo jenom trochu více odpovědnosti.
Vraťme se ke shromáždění delegátů. Věnovalo se i ekonomickým výsledkům družstva?
"Samozřejmě. Zprávu o hospodaření připravila ekonomická komise představenstva společně s hlavní ekonomkou družstva a doplnilo jí představenstvo. Ekonomické výsledky zpracovávají i odborníci, kteří byli v minulých letech tvrdými oponenty. Po zapojení do práce komise vidí výsledky družstva z jiné strany a konstatují, že družstvo je ekonomicky zdravé a fungující. Ekonomická komise bedlivě sleduje dění na jednotlivých účtech i hospodaření v našich jednotlivých střediscích. Komise také doporučila shromáždění delegátů, aby došlo k úpravě příspěvku na správu. Ten činil po šest let 105 korun - a to bez ohledu na inflaci a další vlivy zvyšující náklady na správu družstva. Shromáždění odhlasovalo navýšení o čtyři koruny, tedy na 109 Kč, což jsou necelá čtyři procenta. Navýšení platí od roku 2004.
Roman Laur seznámil delegáty s vývojem družstva v uplynulém roce
Do ekonomické oblasti patří i řešení dluhů. Nakolik se v tomto směru situace zlepšila?
Družstvo v této oblasti opět přitvrdilo. Zpřísnila se další pravidla pro vymáhání dluhů. V roce 2002 se podařilo snížit počet dlužníků i dlužné částky. Přesto nám kvůli dlužníkům chybí dost peněz, které by se daly využít ve prospěch objektů. I přes stále se zpřísňující postupy jsou lidé nepoučitelní. Potom se diví, když dostanou oznámení o exekuci a jsou vystěhováni. Nejvíce mne překvapuje, že často dluží i vlastníci jednotek, kteří jakoby si neuvědomovali, že za správu, servis a na údržbu musí platit. Vždyť kdyby měli rodinný dům, také se o něj musejí starat a za poskytované služby platit. Jenže když neplatí, vznikají dluhy na úkor jejich domu - v podstatě tedy za ně platí sousedé. Samosprávám a společenstvím vlastníků potom chybí to základní - finance na opravy.
Co důležitého ještě shromáždění delegátů řešilo?
Důležitým projednávaným bodem byla dodávka televizního signálu. V současné době jsme proti cenám kabelové televize bezmocní, takže hledáme cesty, jak pomoci alespoň těm nejpotřebnějším - mladým rodinám, nezaměstnaným a důchodcům. Jednou z cest je vedle obnovení společných televizních antén (STA) i řešení prostřednictvím rozvodů Centrálního informačního systému (CIS). V současné době žádáme Radu České republiky pro televizní a rozhlasové vysílání o registraci, abychom mohli zahájit provoz vlastního - zatím malého kabelového rozvodu televizního signálu. Propojujeme mostecké bloky 723 a 722 na sídlišti Liščí Vrch a chtěli bychom na ně postupně napojovat ostatní objekty. Překážkou je zatím pomalu se rozvíjející CIS v družstevních domech, ale věříme, že i zde dojde s dalším rozšiřováním služeb CISu k obratu k lepšímu.
Zdá se, že se v uplynulém období družstvu dařilo. Jak hodnotíte vývoj Krušnohoru vy osobně?
Uplynulý rok by měli posuzovat spíše družstevníci a vlastníci v domech spravovaných naším družstvem. Pokud to ale beru z mého pohledu, tak - jak už jsem řekl na začátku - cítím spokojenost. Jsme družstvem, které jde v lecčems příkladem. Jezdí k nám na zkušenou zástupci družstev z celé republiky. Používáme unikátní software, u jehož vzniku jsme stáli, digitalizace stavební dokumentace a pasportizace předběhla svou dobu. Ukazuje se, že kroky činěné v nedávné minulosti byly správné. Ať to byla plošná regulace topných systémů a osazení poměrového měření, vstup do privatizace bytového fondu, nový přístup ke zpracování vnitrodružstevní legislativy nebo systém práce s informacemi podávanými družstevníkům. Nechceme pochopitelně usnout na vavřínech. Sami se jezdíme učit do jiných družstev to, o čem si myslíme, že bychom mohli zlepšovat, snažíme se udržet krok s rozvojem v oblasti správy bytového fondu. Jsme druhým největším bytovým družstvem v České republice a chceme být stále v popředí nových trendů prosazovaných při správě bytů. Věřím, že se nám to daří.
Rozmlouvala: (hd)
foto: Luboš Dvořák