Může družstevník snadno přijít o svůj byt?

V souvislosti s případem zkrachovalého bytového družstva Kavčí skála sídlícího v Říčanech u Prahy a následnými protesty říčanských družstevníků před Úřadem vlády v Praze přinesla česká média řadu informací, z nichž se dá vyvodit jednoznačný závěr: Každý družstevník může snadno přijít o svůj byt! Takové jednoznačně znějící sdělení však může mezi družstevníky zanechat pocit nejistoty. Proto jsme ředitele SBD Krušnohor FRANTIŠKA RYBU požádali o rozhovor na toto téma

Může družstevník opravdu tak snadno přijít o svůj byt?
Nemůže. Je dostatečně ochráněn příslušnými zákony (občanským, obchodním a zákonem o vlastnictví bytů), které stanovují, za jakých podmínek může o byt přijít. Ale k říčanskému družstvu je potřeba podotknout, že se nejedná o družstevní, ale o vlastnické byty. Právě na tomto příkladu se ukazuje, že družstevní byt je v určitých případech chráněný lépe než vlastnický.

Jaké takříkajíc pojistky můžete nabídnout k vašemu tvrzení?
Jak jsem již řekl, zákony jasně vymezují ochranu družstevního bydlení. Na zákony potom navíc navazují stanovy družstva.

Jak si vysvětlujete, že česká média přinesla řadu informací o tom, že družstevníci mohou snadno přijít o svůj byt? 
Není to nic neobvyklého. Novináři dnes hledají jenom senzace a to, že nějaké družstvo funguje dobře, přece senzace není. Zato družstvo v konkurzu, to je sousto! Není nic platné, že je to jedno jediné družstvo v republice. Není nic platné, že si vše zavinili družstevníci sami. Prostě je to senzace! Jako téměř vždy byly informace podané v médiích nepřesné a neúplné. Kdyby novináři šli do hloubky a záležitostí se podrobně zabývali, nikdy by nic podobného nenapsali. Kromě toho mám pocit, že v tomto státě funguje silná protidružstevní lobby, která se snaží prosazovat zájmy realitních kanceláří, jímž jde pouze o zisk z prodeje bytů. Družstvům o zisk nejde. Jejich základním cílem je zajišťovat bydlení pro své členy. Proto jsou družstva pro obyvatele přitažlivější a pro realitní kanceláře v konkurenčním boji nebezpečnější.

V jakých případech může družstevník přijít o svůj byt nedobrovolně?
Když nebude plnit své základní povinnosti jako platit nájem, řádně užívat byt a žít se sousedy v dobrých vztazích. Pokud toto porušuje, je na něj podána žaloba a soud rozhodne o vystěhování.

Jak tedy vysvětlíte, že družstevníci z Říčan u Prahy o své byty přišli tak snadno a vlastně si je musí koupit znovu?
Ještě jednou opakuji, že jde o byty vlastnické. Co se v družstvu s necelými pěti sty byty vlastně přihodilo? Družstvo provádělo za obrovské peníze rozsáhlé přestavby svých domů - zateplení, nástavby, nové kotelny, okna … Družstevníci se čtyři roky nesešli na schůzi a tak nevěděli, jak družstvo hospodaří. Potom byl na družstvo vyhlášen konkurz a podána žaloba na jeho předsedu. V tu dobu nemohli družstevníci o své byty přijít, ale museli zaplatit údajně asi dvacetimilionový dluh. Někdo ale vymyslel, že bude nejlepší si byty převést do vlastnictví a tím se vyhnout platbě dluhu. Jenže soud převody bytů neuznal, protože byly provedeny již v době konkurzu. Byty se staly součástí konkurzní podstaty. To jsem jenom stručně popsal průběh kauzy, jak ji znám z médií. Problém je v tom, že se celá záležitost ukazuje být stále složitější, takže je otázkou, jak vše dopadne. Já osobně si myslím, že s byty to ještě není uzavřené, ale dluh budou muset družstevníci zaplatit v každém případě. 

Co byste tedy radil členům SBD Krušnohor? Jaké poučení pro ně vyplývá z říčanského případu?
Opakujeme to stále dokola. Nebýt pasivní a kontrolovat práci výboru SA/SV, potažmo představenstva družstva a shromáždění delegátů, chodit na schůze, obracet se s podněty na kontrolní komisi. Pokud budou družstevníci aktivně kontrolovat družstvo, nemůže se nic podobného stát.