Vojíř: Teplo a První mostecká mohou (i musí) koexistovat, mezi dvěma obchodními společnostmi se lépe komunikuje

Pane poslanče, jak si představujete budoucí koexistenci a.s. Teplo jako schránky na tepelní hospodářství Mostu a První mostecké, a.s., která toto hospodářství spravuje?
Tyto společnosti budou v každém případě muset koexistovat do roku 2005, respektive 2006, do kdy s případnou roční výpovědní lhůtou platí smlouva města s První mosteckou. a.s. Pak se nebráním dohadování, co bude dál. Záležitost bude řešena formou komplexního pronájmu, vztah mezi dvěma akciovkami může být v jistém smyslu i jednodušší než pouze vztah mezi městem a akciovou společností.

Nepovažujete svou účast v komisi zabývající se teplem jako předseda představenstva První mostecké za střet zájmů?
V žádném případě. Komise rozhoduje v drtivé většině naprosto převažující většinou hlasů. I stanovy a.s. Teplo byly odtud po nepříliš šťastném prvním "nástřelu" připomínkovány směrem k nápravě jistých chyb v původním návrhu. Osobně se vůbec nepotřebuji tímto způsobem - možná na rozdíl od některých jiných - zviditelňovat.

První mostecká se před časem chlubila, a to i formou inzerce, výsledkem svého auditu. Ten je však nyní opakován včetně oponentní varianty navrhované Krušnohorem. Co tomu říkáte?
První audit nebyl zcela komplexní a nebyl ani jako komplexní zadáván. Přesto je v základních záležitostech, k nimž došel. nezpochybnitelný.

Co se stane, podaří-li se Krušnohoru odpojit se od rozvodů spravovaných První mosteckou?
Není tajemstvím, že výhody stávajícího systému jsou násobeny počtem domů, kam je teplo rozváděno, a že by tedy toto odpojení mělo negativní dopad na zbylé domy vytápěné sekundárními rozvody. Nemalým problémem by také bylo po připojení domů Krušnohoru na primér odregulování tlakových podmínek, celý systém musí být citlivě vyvážený.

Hovoří se o tom, že cenu tepla za GJ drží První mostecká umně někde uprostřed mezi cenami ve srovnatelných místech, nicméně náklady se zvyšují objemem dodávaného, mnohdy nepotřebného tepla (přetápěním)...
Aby to bylo korektní, musím říci, že k přetápění někde vinou zastaralých rozvodů docházet může, jelikož hlavním kritériem bylo vždy vytopit nejstudenější krajní byty a proto mohlo docházet k jistému přetápění prostředních bytů, celý problém se však vyřeší investicemi do rozvodů nových stejně jako do regulačního řídícího systému, což První mostecká připravuje. Už dnes tímto směrem společnost reinvestovala do majetku města 200 milionů korun, třeba ztráty na vedení se podařilo snížit z 13 na 9 procent, což v celkovém objemu dodávaného tepla znamená ohromné úspory.

Valvoda: Pokud by nepodnikala v teple První mostecká, byli by to městští úředníci .

Pane místostarosto, o stávajícím modelu tepelného hospodářství v Mostě se hodně hovoří i v souvislosti s vaší osobou, protože právě vy jako starosta města jste smlouvu s První mosteckou v roce 1994 podepisoval. Považujete i dnes tento model tepelného hospodářství za správný?
Ve shodě s tehdejším státním podnikem PBH jsme vypsali výběrové řízení na správu tepelného hospodářství. V té době jsme měli ovšem představu privatizace PBH v dohledném čase, řekněme v letech 1995 - 96. Tato privatizace však byla dokončena až v roce 1998.

Výběrové řízení mělo korektní průběh, posuzovala ho devítičlenná skupina složená z představitelů všech tehdejších politických uskupení v Most. Jako nejvýhodnější se nám zdála nabídka ze strany pozdější První mostecké, která mimo jiné jako jediná nabídla přímý vstup města do společnosti a dodržení práv minoritních akcionářů v oblasti základních věcí: správy a investic.

Musíme si také uvědomit, kdo by podnikal v tepelném hospodářství, když by to nebyli soukromí vlastníci, akciová společnost. Byli by to městští úředníci, a to bych považoval za zárodek havarijního stavu.

Od svého stranického kolegy Jiřího Raina, který považuje stávající model za nešťastný, se tedy v jeho hodnocení naprosto odlišujete?
Ano, nijak to nezastíráme, jsme demokratickou stranou, v níž mají různí lidé na různé věci odlišné názory. Tvrdím. že rozhodnutí pro První mosteckou nebylo chybné, ale modelově správné. Soukromý sektor samozřejmě umí lépe podnikat, zaručuje optimálnější ekonomický přístup v hospodářských otázkách.

Jedna z výhrad se tyká faktické nevypověditelnosti smlouvy města s První mosteckou, a.s., a to do roku 2006...
Původní smlouva z roku 1994 počítala s dobou určitou do posledního dne třetího roku po dni, kdy se město stane vlastníkem tepelného hospodářství. Posledním dodatkem v roce 1998 byla městským zastupitelstvem prodloužena po dohodě, že První mostecká vybuduje nový řídící systém - tedy s ohledem na návratnost finančních prostředků vložených do tohoto systému.

Teplem se v Mostě zabývá odborná skupina složená ze zastupitelů napříč politickými stranami, jejíž někteří členové jsou členy statutárních orgánu První mostecké. Nepovažujete to za konflikt zájmů?
Ne, jde přece o zástupce města Mostu, to bychom se museli bavit o tom, zda hájí dobře nebo špatně zájmy města Mostu.

Nicméně jde o politiky legálně placené První mosteckou...
Tady bych souhlasil s kolegou Rainem. Odměny by měly být přiměřené a to, že politik bude ve statutárních orgánech soukromé společnosti rozhodovat v intencích záměrů vedení města, by mohly řešit mandátní smlouvy, které by k takovému postupu přímo zavazovaly.

Co se podle vás stane, uskuteční-li SBD Krušnohor svůj záměr odpojit své domy od rozvodů tepla spravovaných První mosteckou a připojit se na priméry?
Těžko se k tomu mohu v tuto chvíli seriózně vyjádřit, právě probíhá odborné posouzení různých variant. Nepochybně existují v Mostě jak u domů v majetku města, tak Krušnohoru, místa, kde by bylo výhodnější přímé napojení na primér. Je však třeba postupovat koordinovaně, ve shodě všech zainteresovaných subjektů.

Shromáždění delegátů, nejvyšší orgán Krušnohoru, již záměr odpojit se od První mostecké a napojit se na primérní zdroje tepla schválilo. Může tedy Krušnohoru jako soukromému vlastníku domů v takovém postupu něco zabránit?
Takový jednostranný postup bez dohody s ostatními si představit nedovedu a podle mého pevného přesvědčení není v právním státě ani možný. Město by pak muselo podniknout patřičné kroky proti takovému postupu. Věřím však, že k tomu nedojde. Dobrou cestou je už zadání odborného posouzení různých možných variant. na němž se vedle ostatních subjektů podílí jak město Most, tak SBD Krušnohor.

Rain: Doufám, že založení společnosti Teplo bude začátkem konce První mostecké a monopolu, který je s ní spojen.

Jak byste definoval své výhrady proti stávajícímu modelu tepelného hospodářství v Mostě?
Za starostování Bořka Valvody byl přijat chybný model, který jde proti zájmům občanů Mostu. Zisky monopolu, jakým je překupník tepla, První mostecká, a.s., odplývají do soukromých kapes. Dotýká se to mladých rodin, důchodců i všech ostatních, zatímco se na tepelném hospodářství přiživují podnikatelské skupiny. Nebyly totiž vytvořeny mechanismy bránící odtoku peněz z První mostecké jinam. Klasickým příkladem je monopol Alfatermu získávajícího zakázky bez výběrových řízení, přičemž jsem přesvědčen o majetkovém propojení s majiteli První mostecké.

Sám jste řekl, e byl tento model přijat za starostování vašeho kolegy z ODA Bořka Valvody. Jemu "zlí jazykové" vyčítají, že byl tím. kdo s podnikatelskými skupinami. které v souvislosti s teplem kritizujete, spolupracoval a spolupracuje stále. To vám nevadí?
K tomu nemohu říci nic jiného než to, že s vámi do jisté míry musím souhlasit. Je to tak.

Neochota politiků situaci změnit je ovšem všeobecná a táhne se napříč třemi nejsilnějšími mosteckými stranami, ODS, ČSSD i KSČM. Příkladem je složení pracovní skupiny zabývající se teplem, v níž jsou členové statutárních orgánů První mostecké, tedy politici placení První mosteckou. Tam nelze mluvit o žádné nezaujaté práci ve prospěch města. Podle mého názoru se jedná jednoznačně o konflikt zájmů.

Co může vznik a.s. Teplo jako schránky na tepelné hospodářství dále spravované První mosteckou vyřešit?
Pevně doufám, že vznik této společnosti je začátkem konce První mostecké, k jejíž "smrti" nakonec povede.

Sledujete jistě aktivity Krušnohoru v oblasti tepla a jeho snahu odpojit se od překupníka, První mostecké. Je to podle vás jedna z cest, jak zabránit negativům, o nichž jste mluvil?
Pokud by se Krušnohoru jeho záměr podařilo realizovat a připojit se na priméry, bude to v každém případě pozitivní jako alespoň jeden jiný prvek v konkurenčním prostředí, v němž by monopol První mostecké určitě vzal za své.