Ze zpravodaje SBDK - 7/2019

Jak je to s pronájmem prostoru?

Pokud jde o společné části domu (společné prostory), je třeba v první řadě zodpovědět otázku, zda je vůbec možné tyto prostory pronajímat. O tom, jakým způsobem lze se společnými částmi domu nakládat, musí zpravidla nejprve rozhodnout členové společenství vlastníků jednotek, respektive shromáždění jako nejvyšší orgán společenství.

Společenství musí tedy nejprve projednat a rozhodnout, zda je možné konkrétní společný prostor pronajímat, tj. určit účel užívání a rovněž podmínky, za nichž bude prostor užíván. Shromáždění pak zpravidla rozhoduje většinou hlasů, podrobnosti vždy určují jednotlivá ustanovení stanov společenství.

Vlastní uzavření nájemní smlouvy pak obvykle realizuje statutární orgán společenství vlastníků, kterým je předseda společenství vlastníků nebo výbor, není-li ve stanovách určeno jinak (např. i uzavření nájemní smlouvy může být v kompetenci shromáždění).

Statutární orgán se pak musí při uzavírání smlouvy zásadně řídit předmětným rozhodnutím shromáždění týkajícím se určeného účelu a podmínek užívání společného prostoru a dále zejména zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, respektive obecnými ustanoveními o nájmu obsaženými v ustanovení § 2201 a násl. (případně ustanovením § 2302 a násl. občanského zákoníku).

Závěrem lze jen doporučit, aby uzavírání nájemní smlouvy s konkrétním nájemcem bylo co nejtransparentnější, neboť tak lze předejít možným budoucím sporům.

Mgr. Eduard BELŠÁN
Mgr. Josef BENEŠ
Advokátní kancelář Belšán & Niebauer