
Jak „utlumit“ hlučné sousedy?
|
Do našeho domu se přistěhovala romská rodina. Oba manželé vypadají jako slušní lidé. Jejich chování je ale úplně jiné. Na denním pořádku jsou hádky (zvláště večer), nahlas puštěný televizor až do půl třetí ráno atd. Rodinu jsem opakovaně navštívil a upozornil na nevhodnost chování. Manžel se pokaždé omluvil a slíbil, že dojde k nápravě. Ale ta nenastala. Následujícího dne a ve dnech dalších se závadové jednání opět opakovalo. V domě bydlíme s manželkou a dětmi deset let – a nic podobného jsme dosud nezažili. Jak můžeme hlučné sousedy „utlumit“, aby nenarušovali dosud klidné bydlení v domě?
P. Š., Litvínov |
Na problematiku sousedských vztahů lze nahlížet z různého úhlu pohledu, když bez znalosti konkrétní situace nelze přesně stanovit nejvhodnější postup.
Pokud je to možné, je vždy dobré věc řešit přímo se sousedy, tak jak je rovněž naznačeno v položeném dotazu. V případě, že domluvy nezabírají a je nutné začít věc řešit právní cestou, je již zapotřebí posoudit, jaký postup bude nejvhodnější.
V případě, že dochází k rušení nočního klidu, lze v této situaci zavolat například městskou policii, která může věc řešit na místě domluvou, pokutou nebo předat věc k projednání přestupku. Také je možné rovnou podat podnět k projednání přestupku. Tento postup, případně skutečnost, že sousedům bude uložena pokuta, pak může vést k nápravě.
Pokud se tento postup ukáže jako nedostatečný a chování sousedů bude výrazně přesahovat běžně tolerovatelnou míru rušení ostatních uživatelů domu, je možné domáhat se toho, aby sousedé byt opustili.
Podle toho, zda jsou sousedé vlastníky bytu, nájemci nebo podnájemníky, je pak třeba postupovat. Obecná úprava sousedských vztahů vychází ze zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník), dále zpravidla ze stanov společenství vlastníků, stanov družstva, domovního řádu a nájemní smlouvy.
V případě, že soused je vlastníkem bytu, je povinen řídit se občanským zákoníkem, stanovami společenství vlastníků a domovním řádem (jestliže je vydán). Pokud povinnosti tam uvedené zásadním způsobem porušuje, je jako krajní řešení možné domáhat se soudního prodeje bytové jednotky sousedů.
V případě, že se jedná o nájemce bytu, je tento povinen se řídit občanským zákoníkem, stanovami družstva (jestliže se jedná o člena družstva), domovním řádem (pokud je vydán) a nájemní smlouvou. V situaci, kdy nájemce porušuje stanovená pravidla, by měl zasáhnout vlastník bytu a zjednat nápravu. Pokud dochází k závažnému rušení ostatních uživatelů bytů, je možné dát nájemci výpověď z nájmu bytu a následně trvat na vyklizení bytu. Obdobný postup pak nastává rovněž u podnájemníků.
Mgr. Věra KADLECOVÁ VALNÁ
advokátka