Ze zpravodaje SBDK - 3/2016

Kdo by měl odstranit závadu na odpadu?

Problematiku odstraňování závad v bytě a zajištění oprav v bytě obecně upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nařízení vlády č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu.

Situace se může lišit ještě v závislosti na tom, zda se jedná o nájemní byt, družstevní byt nebo byt v osobním vlastnictví – a to vzhledem k tomu, že ve stanovách bytového družstva, případně stanovách společenství vlastníků, nebo přímo v nájemní smlouvě mohou být některé otázky týkající se oprav v bytech upraveny odlišně.

Nicméně obecně platí, že závadu na odpadu z vany je možné posoudit jako drobnou opravu – a to podle ustanovení § 4 písm. g) nařízení č. 308/2015 Sb., které určuje, že drobné opravy jsou mimo jiné: „opravy vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, digestoří, mísicích baterií, sprch, ohřívačů vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek, dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečicích trub, vařičů, infrazářičů, kuchyňských linek, vestavěných a přistavěných skříní.“ Z ustanovení § 2257 odst. 2 občanského zákoníku, které stanoví, že: „nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu“, lze dovodit, že závadu na odpadu z vany je povinen na své náklady odstranit nájemce bytu.

V případě, že nájemce závadu na odpadu z vany neodstraní, odstraní ji podle ustanovení § 2267 občanského zákoníku pronajímatel na náklady nájemce. V případě, že vlivem závady na odpadu vznikla škoda třetím osobám, mohou tyto uplatnit své právo na náhradu škody, která jim neodstraněním závady vznikla.

Mgr. Věra KADLECOVÁ VALNÁ
advokátka