Ze zpravodaje SBDK - 9/2015
Dcera dluží, máme se bát zásahu exekutora?
|
Bydlíme v bytě v osobním vlastnictví (já a manžel) a společně s námi žije 22letá dcera (má u nás nahlášené trvalé bydliště). Dozvěděli jsme se, že si za našimi zády vzala velké půjčky na zakoupení drahé elektrotechniky a sportovního vybavení. Půjčky ale nesplácí, protože její nízký příjem na to nestačí. Prý budou dlužné částky vymáhány exekutory. Máme se bát (jako rodiče) zásahu exekutora také vůči našemu majetku, nabytému během trvání manželství, případně i uvalení exekuce na náš byt?
P. P., Most |
V případě, že dlužník nesplácí své závazky řádně a včas, je velmi pravděpodobné, že se věřitel obrátí na příslušný soud, aby se svého nároku domohl soudní cestou. V nalézacím řízení soud rozhodne o povinnosti dlužníka dluh věřiteli uhradit, případně stanoví lhůtu k úhradě, anebo v některých případech uloží dlužníkovi povinnost uhradit dluh ve splátkách. Pokud dlužník svůj dluh neuhradí i přes pravomocné a vykonatelné rozhodnutí soudu, může se věřitel obrátit se svým nárokem na soudního exekutora a požadovat vymožení dluhu.
Exekuce by měla postihovat pouze majetek, který je ve vlastnictví dlužníka. Nicméně lze očekávat, že pokud dcera sdílí domácnost s rodiči a nebude možné dluh vymoci jiným způsobem (např. srážky ze mzdy), soudní exekutor se bude snažit zjistit a zajistit movité věci, které se nacházejí v místě bydliště dlužníka. V takovém případě se vykonavatel soudního exekutora dostaví do místa bydliště dlužníka a sepíše (případně rovněž zajistí) movité věci, které jsou ve vlastnictví dlužníka.
Je možné, že vykonavatel bude chtít sepsat a postihnout i majetek, který není ve vlastnictví dlužníka. V takovém případě je třeba vykonavatele upozornit na skutečnost, že movité věci nejsou ve vlastnictví dlužníka, případně mu tuto skutečnost doložit (např. doklady o koupi věcí).
V případě, že vykonavatel i přes upozornění sepíše movité věci, které nejsou ve vlastnictví dlužníka, je možné dát návrh na vyškrtnutí z exekuce. Podmínky návrhu na vyškrtnutí z exekuce jsou upraveny v ustanovení § 68 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád. Návrh je třeba podat soudnímu exekutorovi do 30 dnů ode dne, kdy jste se o sepsání věcí dozvěděli. Následně má soudní exekutor lhůtu 15 dní, aby o návrhu na vyškrtnutí z exekuce rozhodl. V případě, že soudní exekutor návrhu na vyškrtnutí z exekuce nevyhoví, lze do 30 dnů od doručení rozhodnutí soudního exekutora podat žalobu na vyloučení věcí z exekuce příslušnému soudu. V soudním řízení je pak třeba prokázat vlastnictví movitých věcí, ohledně kterých se domáháte vyloučení z exekuce.
Pokud se týká postižení nemovitých věcí – bytové jednotky, k tomu by ze strany soudního exekutora dojít nemělo, jestliže není bytová jednotka zapsána v katastru nemovitostí ve vlastnictví dlužníka.
Závěrem lze tedy uvést, že exekutor nebude postihovat majetek, který není ve vlastnictví dlužníka. Nicméně se může stát, že u movitých věcí, jež se nacházejí v domácnosti, kterou sdílíte s dlužníkem, budete nuceni své vlastnictví prokazovat. Za tímto účelem tak doporučuji uchovávat doklady o koupi movitých věcí.
Mgr. Věra KADLECOVÁ VALNÁ
advokátka