
Proč musíme bydlet s nepřizpůsobivými?
|
V našem domě bydlíme s problémovými bydlícími, kteří ničí život nám všem. Cožpak opravdu není možné nepřizpůsobivé vystěhovat za město do extra ubytoven? V nich si můžou vyřvávat, jak chtějí, navzájem si ničit majetek, vyhrožovat si a mlátit se mezi sebou. Jejich chování už máme plné zuby!
P. P., Litvínov-Janov |
Otázka problémových spolubydlících není rozhodně pouze problémem právním, ale spíše problémem sociálním a celospolečenským. Pokud se jedná o řešení z hlediska platné právní úpravy, je třeba rozlišit možnosti postupu u bytů, které obývají nájemníci a nájemníci - členové družstva, případně tito nájemníci byty dále podnajímají a u bytů, které jsou v osobním vlastnictví a užívá je vlastník nebo jiná osoba například na základě nájemní smlouvy.
Pokud se týká nájemních bytů, právní úprava vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a u družstevních bytů rovněž ze stanov družstva. Občanský zákoník stanoví obecné podmínky pro chování nájemníků a rovněž stanovy družstev zpravidla stanoví povinnosti nájemců z hlediska chování v domě. Pokud nájemníci tyto povinnosti porušují, lze jim dát výpověď z nájmu bytu. Po uplynutí výpovědní doby nájem končí a nájemníci jsou povinni byt vyklidit a odevzdat jej pronajímateli. V případě, že tak neučiní, může se pronajímatel domáhat vystěhování soudní cestou. Pokud se týká členů družstva, lze je v případě závažného porušování z družstva vyloučit. Vyloučením člena z družstva zaniká rovněž nájem bytu a vyloučený člen je povinen byt vyklidit a předat družstvu. V případě, že tak neučiní, je opět možné domáhat se soudního vyklizení bytu.
V případě, že byt neužívají nájemníci, ale další osoby z titulu podnájmu, je obecným pravidlem, že pronajímatel musí s podnájmem souhlasit. Pronajímatel má tedy v první řadě možnost ovlivnit, kdo se do bytu nastěhuje. Pokud pronajímatel souhlas s podnájmem nedá a nájemce přesto byt podnajme, je to důvod k výpovědi z nájmu bytu případně u členů družstva k vyloučení z družstva.
Pokud se týká bytů v osobním vlastnictví, ostatní bydlící nemohou ovlivnit, kdo se do bytu nastěhuje. Vlastník nepotřebuje ničí souhlas k tomu, aby byt dále pronajal. Pokud vlastník nebo osoby, které byt užívají s jeho souhlasem, velmi závažně porušují své povinnosti, lze teoreticky nařídit prodej jednotky tohoto vlastníka. Nicméně se jedná o zcela zásadní zásah do vlastnického práva vlastníka a v praxi se příliš neuplatňuje.
Závěrem lze říct, že ačkoliv platná právní úprava mechanismy postupu v případě problémových spolubydlících má, nejedná se zpravidla o jednoduchý a rychlý proces, a to i s ohledem na nutnost vyvolání soudních řízení, jejich délky a možnosti využívání opravných prostředků v řízení.
Mgr. Věra VALNÁ
advokátka