Ze zpravodaje SBDK - 7/2014

Jak vymáhat náhradu za škodu v domě?

Jaké jsou možnosti vymáhání úhrady škody (náhrady za opravu), způsobené někým v domě (např. pachatel poničí malbu na stěně chodby, rozbije okno, rozkopne sklo ve dveřích, posprejuje výtahovou kabinu apod.) Pachatel je znám (někdy jsou i svědci jeho destruktivní činnosti), ale on přesto odmítá způsobenou škodu uhradit.

B. K., Most

Problematika náhrady majetkové i nemajetkové újmy je upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v ustanovení § 2894 a následujících. V případě, že někdo způsobí škodu na věci, tj. poničí malbu na stěně chodby, rozbije okno, rozkopne sklo ve dveřích, posprejuje výtahovou kabinu apod., jak je uvedeno v položeném dotazu, odpovídá za způsobenou škodu.

Podle ustanovení § 2951 občanského zákoníku se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

V případě, že je pachatel škody znám, je nutné jej vyzvat, aby dobrovolně škodu nahradil uvedením do předešlého stavu, případně aby tuto uhradil v penězích – zaplatil opravu. Pokud škůdce škodu dobrovolně neuhradí, což vyplývá rovněž z položeného dotazu, je nutné se domáhat úhrady náhrady škody soudní cestou, a to buď v občanskoprávním řízení nebo v řízení o přestupku či v trestním řízení, pokud jednání škůdce naplnilo znaky přestupku, přečinu nebo trestného činu.

Před zahájením občanskoprávního soudního řízení je třeba zaslat škůdci předžalobní výzvu k úhradě. Řízení o náhradu škody se pak zahajuje u příslušného soudu na návrh a za řízení je nutné uhradit soudní poplatek. V soudním řízení je pak třeba prokázat, že došlo ke škodě a že za tuto odpovídá osoba, po které je škoda v řízení uplatňována. Pokud by škůdce způsobení škody popíral, je možné toto prokázat rovněž i prostřednictvím svědeckých výpovědí. Pokud soud ve věci rozhodne a rozhodnutí se stane pravomocným a vykonatelným, je možné vymáhat částku přiznanou soudem v exekučním řízení.

Další možností je uplatnit náhradu škody v rámci řízení o přestupku případně přečinu či trestném činu v tzv. adhezním řízení. Zde je výhodou, že není potřeba zaplatit soudní poplatek za řízení a státní orgány v tomto případě postupují z úřední povinnosti. Rovněž na základě rozhodnutí takto vydaných je možné vést na majetek škůdce exekuci. Nicméně pokud by nebyla škoda či její výše jednoznačně prokázána, případně by dokazování přesahovalo účel a potřeby řízení o přestupku či trestního řízení, odkáže soud poškozeného s jeho nárokem opět na řízení občanskoprávní.

Mgr. Věra VALNÁ
advokátka